Čtvrtek 17.1. 2019

SÁL A

16.00

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ 22.ROČNÍKU FESTIVALU

JIŘÍ ŠÍMA, orientalista: MONGOLSKO – ČÍNA

Sinolog a mongolista je zakladatel občanského sdružení Klub přátel Asie, Společnosti přátel Mongolska a Malého asijského muzea. Působil v Mongolsku jako velvyslanec a vedoucí vědecký pracovník Orientálního ústavu ČAV. Tlumočení se věnuje celý život. V Mongolsku a Číně, jejichž národní jazyk ovládá, krátce žil, s každou ze zemí ho pojí něco jiného. V Mongolsku byl první a jediný absolvent v dějinách, který zde obhajoval diplomovou práci. V Číně se mu narodily první dvě děti...

Nejsilnější vzpomínky z pobytu v Mongolsku se váží k prvním cestám na venkov.  Lidé zde jsou pohostinní, peníze nehrají tak významnou roli. Existuje přísloví „Když hospodyně vaří oběd a v tu chvíli přijde návštěva, je to veliké štěstí.“

FILIP HABRMAN, RICHARD BOUDA, dokumentarista: IRÁCKÝ KURDISTÁN LÉKAŘŮ

Lékařské činnost v hermeticky uzavřené oblasti Severního Iráku

Filip Habrman je lékařský a humanitární pracovník Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Působil v Indii, Etiopii, Ukrajině a Iráku V Národním divadle má na starosti dramaturgii a produkci koncertů. Od roku 2013 spolupracuje s Diecézní charitou Brno, kde vzkřísil Textilní banku Baltazar, která poskytuje oblečení nejpotřebnějším a dává práci dlouhodobě nezaměstnaným.

Richard Bouda dlouhodobě dokumentuje sociální skupiny jako jsou hasiči, lovci, sprejeři... To činí jeho fotografie odlišné. Zajímavý je dokument o trávení volného času až absurdním způsobem, což diváka pobaví... Humanitární projekty prostupují napříč světem. Fotografoval keňský slum, „migranty“ na balkánské cestě, doprovázel humanitární akce Diecézní charity Brno do Řecka, Iráku, na Ukrajinu i Moldavska.  Speleologii a fotografii spojil v celek. Obdivujeme čarokrásná podzemí Moravského krasu, Venezuely, Íránu, Ukrajiny a Balkánu.

 

18.00

ROBERT KAZÍK, dobrodruh: ALJAŠKA

Aljaška tvarem připomíná smažicí pánev, součást výbavy někdejších pionýrů severu. V této oblasti se rozkládá přírodní výtvor Inside Passage. Pobřeží Pacifiku je zde lemováno pásmem ostrovů, útesů, úžin a fjordů, širokým až sto kilometrů. Kontinent lemují vrcholy pobřežních Kordiller, zde nazývaných Coast Mountains. Sahají až do 4 000 metrů, ze sedel se plazí modravé pásy věčného ledu. Inside Passage je místo, kde našly poslední útočiště vymírající druhy zvířat - mořské vydry, lvouni, keporkaci a další mořští savci. Okolní lesy na kontinentu a na ostrovech Admiralty a Kupreanof, prosluly výskytem medvěda grizzlyho. Díky odlehlosti a nepřístupnosti zůstává oblast ušetřena náporu turismu. Putování krajem připomíná objevování "ztraceného světa".

 

JAN TILINGER, architekt: INDIE – SLUNEČNÍ ŠKOLA

10 let v Malém Tibetu pěšky, na oslu, na koni či jaku, po ledě i po písku, po řekách, Enfieldem, džípem, stopem, autobusem i na korbě vojenského náklaďáku. K cestám Himálajem využil nejrůznější dopravní prostředky, průvodcoval zájezdy, sbíral čaj, žil s šerpy, navštěvoval zakázané oblasti a stavěl laboratoře i školu. Tak vznikla Sluneční škola v málo známé části Himálaje v Zanskaru.  Unikátní projekt ekologické solárně pasivní budovy je ve výšce 4200 m n.m. Jediná škola zde poskytuje celoročně vzdělání. I v -30°C je dostatečně vytápěna solární radiací.

Stavební inženýr je i truhlář, dobrodruh, objevitel a snílek. Ve dvaceti obstopoval zeměkouli. Další roky žil jako mnich v barmských klášterech, jel na staré Jawě 350 z Prahy do Kábulu, na kole po Sinaji, stopem proti proudu Nilu, v Etiopii koupil koně a cestoval sám přes hory. Pěšky přesel Laos od jihu k severu. Tancoval Hakku se zélandskými Maory, stavěl domy s Fidžijci, potápěl se s lovci pokladů na Bahamách a surfoval na Havaji. Po dekádě toulání začal spojovat cestování s prací: fotil a psal, dělal keramiku, truhlařinu, kuchaře, číšníka i barmana, opravoval domy, průvodcoval po horách, na kole i na kajaku, zřizoval laboratoře v Nepálu, zakládal nemocnici v jižním Sudánu, podílel se na obnově Srí Lanky po tsunami… Nakonec realizoval Sluneční školu Surya v Zanskaru, kterou stále řídí. 

 

20.00

BÁRA ŠLAPETOVÁ, LUKÁŠ RITTSTEIN, umělci: ASTRONAUTI JSOU ZDE OD DOBY KAMENNÉ

Patří již 20let mezi nejviditelnější umělce. O tom svědčí i Cena J. Chalupeckého (1999), kterou předával prezident Václav Havel nejtalentovanějším umělcům do 35 ti let či prestižní literární Cena Magnesia Litera za knihu Proč je noc černá, kterou obdrželi v roce 2005. Reprezentovali rozměrnými díly ČR na EXPO Shanghai 2010 a na EXPO Milano 2015.

Papuánci (Západní Papua) věří, že oči živých bytostí v noci cestují na Nebe a odtud pozorují svá spící těla. Oči se stávají svítícími hvězdami. Vybraní náčelníci disponují schopností létat do Nebe pomocí dýmu. Z našeho úhlu pohledu Astronauti symbolicky zhmotňují představu domorodců, protože byli v Nebi a jejich oči nás odtud sledovaly. Přímá konfrontace skutečných Astronautů s posledními létajícími náčelníky proběhla v jejich vesnici (2012 a 2017), ale i z Vesmíru prostřednictvím Kosmického telefonátu Space call. V roce 2013 se Astronaut Koichi Wakata (velitel expedice 39) z mezinárodní vesmírné stanice ISS přes satelitní telefon spojil s náčelníkem kmene Yali Mek. Potvrdili si v hodinovém hovoru (kdy Koichi na ISS obletěl celou planetu) existenci vrchního patra světa, Vesmíru. Tím se historická událost setkání pravěku s budoucností stala unikátním materiálem i v rámci aktivit NASA.

Film B. Šlapetové je obraz kontrastu dnešního světa i chaosu v chápání fúze kultur. Pojednává o barevných skladbách a variacích lidských tuh a potřeb. O to víc je nepochopitelná schopnost skoku v čase posledního nahého tradičního pravěkého náčelníka, který se v čínském supermarketu či ulicích plných barevného plastu a umělé hmoty, světýlek a hrnců prochází přirozeně bez touhy vše vlastnit či tomu rozumět. Sleduje přílet tryskového letadla z kamene předků na letištní ploše. Jeho lidé už jsou členy gangů, do oblasti přijíždí nejotrlejší obchodníci za zlatem a duše a víra oblasti je zasažena materialismem jako meteoritem. Experimentální film se promítá do Lukášova sochařského monumentu objímajícího projekční plochu. Paralelně spolu je metafora o události, kdy vedle sebe cestuje Astronaut pravěku vesmírem globalizace. Potká skutečné Astronauty. Kompozice evokuje pocit posvátného místa i rituálního objektu.

 

PETR BAMBOUSEK, fotograf: BORNEO a PREZENTACE OLYMPUS

Borneo je díky své poloze i dlouhodobé izolaci od pevniny domovem unikátních forem života. Fotograf přírody zůstává v úžasu nad dokonalostí maskování hmyzu, obranyschopností ještěrů a propracovanou hierarchií v tlupě endemických nosatých opic. O to více prožívá tlak civilizace. Petr přiblíží důvody silného pouta k Borneu. Zaměřuje se na fotografii zvířat a přírody. Podniká výpravy do tropických krajin. Snaží se přiblížit rozmanitost přírody jako celku. Věnuje se spektru motivů od makra přes ptactvo až po velká zvířata. Snímky zachycují rozmanitost přírody. Nápadité kompozice získaly řadu mezinárodních ocenění v nejprestižnějších soutěžích – Wildlife Photographer of the Year, Nature’s Best Photography, Bird Photographer of the Year, Sony World Photo Awards, Czech Press Photo... Je ambasador značky Olympus.

Submit to FacebookSubmit to Twitter

www.livingstone.cz3  magicky himalaj 01  promitani brno husa  tajemna indonesie

 


 logo brno b600

Akce se koná pod záštitou  primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové  a za podpory statutárního města Brna