Přednáška: 19.1.2017 | 20:00 HEDVÁBNÁ STEZKA a 20.1.2017 | 20:00 HIMÁLAJ

V Rakousku narozený Bruno Baumann je mnoha cenami ověnčený spisovatel a dokumentarista. Díky své práci se mu dostalo mezinárodního uznání na poli znalce kultury Tibetu a centrální Asie. Poprvé se proslavil v roce 1994 jako vedoucí průkopnické expedice pod patronátem UNESCO, která vedla napříč srdcem pouště Gobi. V říjnu 2003 přešel sám pěšky jako úplně první člověk na světě novou cestu skrze mrtvou zónu pouště Gobi. Je přirovnáván k „Reinholdu Messnerovi pouště“. Baumann je průkopníkem v oblasti pouštních průzkumů, který žije celý život na hraně, honbě za extrémním mentálním, duševním a fyzickým dobrodružstvím v „Himálaji písku“.

Nicméně Bruno Baumann žije nejen samostatným dobrodružstvím. Dokázal svá dobrodružství živě sdílet ve svých knihách, filmech a přednáškách. Je to skvělý vypravěč. Jeho schopnost proplétat osobní zkušenost s historickými daty ve vyprávění plném napětí a hlubokých emocí mu získala uznání nejen čtenářů, ale i filmových literárních kritiků. Patří mezi nepočetný typ lidí, jež mají srdce chlapce, povahu dobrodruha a duši básníka. Bruno Baumann se řadí mezi nejlepší spisovatele cestopisných publikací současnosti.

HEDVÁBNÁ STEZKA

Touha po odkrytí mýtu Hedvábné stezky přerostla v celoživotní Baumannův projekt. Dobrodružství Hedvábné stezky může být prožito mnoha různými způsoby. Niterné emoce vyvolá pohled na oceán písku pouště Taklamakan, kdy se karavana zastaví před „pouštními Pompejemi", které jsou zahaleny starověkým tajemstvím. Podobné pocity lze prožít na jedné z tržnic ve vzdálených oázách, které jsou orientální směsí starých umění, vzduchem vířících zvuků a vůní. V jeskyních vytesaných do skály na úpatí pohoří Ťan Šan naleznete malby vyprávějící příběh Hedvábné stezky. Ani dnes není Hedvábná stezka jen nostalgickou minulostí. Již jistou dobu se rýsují jasné kontury vize nové Hedvábné stezky, moderního spojení mezi východem a západem, z Evropy do Číny. Tato vize podněcuje představivost nejen básníků, jako je Čingiz Ajtmatov, ale i mnohých politiků, kteří věří v její velký ekonomický potenciál. Avšak výměna omezena pouze na tu obchodní není dostačující pro znovuoživení funkce staré Hedvábné stezky, která svedla národy různých kultur dohromady. Památka Hedvábné stezky nás učí velice důležité věci, kterou je dialog. Ten musí probíhat na mnohem širší základně a pronikat hlouběji.

HIMÁLAJ

Jak je psáno ve starém indickém skriptu: „Sto božských let by nestačilo k popsání všech divů a slávy Himáčalu". Jistě jste již alespoň jednou z nížin zahlédli masivní Himálaj, zvedající se z údolní mlhy, majestátní, čistý a jasný, sahající vysoko do nebe, a pochopili jste, proč Indové vzhlíží k vrcholkům hor s úctou a spojují je více s nebem, než se zemí. Uctívají je jako sídlo svých bohů. Tam někde vyvěrají prameny svatých řek Indu, Gangy a Brahmaputry sa životodárnou vodou, na které jsou závislé miliony lidí.

V době, kdy geografické okolnosti, etnická jednotnost a překonání tradic vymezují dnešní společnost, vzniká celá řada malých himálajských království: Bhútán, Sikim, Ladakh, Zanskar, Mustang a Guge. Některé z nich přežily mnohá staletí a uchovaly si svou nezávislost až do minulého století, v případě království Bhútán dokonce až dodnes. Tito všichni mají jedno společné, jsou dědici indického buddhismu, který se rozšířil různými cestami napříč celým Himálajem, zapůsobil na něj a poskytl podnět ke kulturnímu rozvoji.

Rozhovor s Bruno Baumannem

Ptá se Ruda Švaříček

Organizuji festival GO Kamera již 20 let. Také pořádáš zajímavé akce. Můžeš je prosím porovnat?

Více jak 30 let se pohybuji v oboru a jsem svědkem vývoje. Poslední léta organizuji sérii akcí v Rakousku. GO Kamera je jeden z výjimečných festivalů ve východní Evropě. Je koncipován obdobně jako úspěšné festivaly v Německu, „Mundologia“ ve Freiburgu nebo „Fernweh Festival“ v bavorském Erlanky. Navštěvují je tisíce lidí. Jsem opatrný, koho si volím jako partnera, nikdy nejdu „naslepo“. Vždy se podívám na vystoupení předem.

Jaké byla Tvé první dobrodružství?

První expedice se stala tou nejnebezpečnější, díky nedostačujícím zkušenostem zhodnotit rizikovost výpravy. V roce 1980 jsem se sám vypravil na Irian Jaya. Cílem bylo zdolat nejvyšší horu Carstensz. Byla to teprve 4. expedice poté, co horu zdolal rakouský horolezec Heinrich Harrer a Novozélanďan Phil Templ. Partnery jsem potkal v Jayapura, neměli s lezením zkušenosti. Cesta z Ilagy byla uzavřena, vydat jsme se museli delší cestou ze severu přes hřebeny. Žádný cizinec před námi touto cestou nešel. Stavěli jsme mosty přes prudké řeky a prosekávali cestu džunglí. Bez pomoci kmene Lani bychom skončili hned první den. Když jsme dorazili ke Carstensz, měl jsem těžká zranění z pádů z kluzkých stromů. Po cestě jsem ztratil sluneční brýle. Vylezli jsme na Ngga Pulu a Puncak Sumantri, druhý a třetí nejvyšší vrchol, a já dostal sněžnou slepotu. Museli jsme přejít horský hřbet na jih...

Co pro Tebe znamená cestování?

Už na první cestě jsem si uvědomil, že cestování je pro mě životní styl. Obohatilo můj život, stále se učím. Nejhodnotnější zkušenosti jsem získal v poušti, zvláště v Gobi, kde jsem byl sám. Velký krok do neznáma ukázal, jaký mám potenciál. Byl jsem fyzicky, intelektuálně, emočně i duševně obnažen. Musel jsem na vše hledat odpovědi sám, spolehnout se 100 % jen na sebe. Fyzicky jsem dosáhl svůj limit. Musel jsem naplánovat každý pohyb jako hráč šachů plánuje tahy. Pocit samoty se měnil ve strach, a já to musel přetransformovat, abych se osvobodil. Svoboda pro mě znamená osvobození se od strachu. Tato zkušenost mě bude provázet po zbytek života. Podporovat jako dobrý přítel, když bude život přinášet těžké chvíle.

Které oblasti jsou Tvé nejoblíbenější?

Určitě Asie, kterou považuji za svůj domov. Myslím tím duchovní domov. Od začátku mě nejvíce lákala Asie, více než jiné kontinenty.

Co pro Tebe znamená Šangri-la?

Název Šangri-la je západní smyšlenka, vytvořena spisovatelem Jamesem Hiltonem. Skrývá se za ní koncept ztraceného ráje, který byl vyprojektován někde daleko. Něco jako býval Tibet. Za tím je skrytá buddhistická tradice Šambala, která je součástí Kálačakra Tantry. Je považována za chudou zemi, kde vládne dynastie osvícených králů. Cílem Buddhistů je znovuzrození v Šambale a Kálačakře což by mělo být počátkem pro Šambalu. Cesta je duchovní. Kdo vymyslel mýtus o Šambale? Tyto otázky mě vedly celé desetiletí k průzkumu Tibetu až k západnímu okraji, kde byl neprobádaný kaňon Sutlei. Tam jsem objevil pozůstatky buddhistického království Shang Shung. Kořeny buddhistické Šambaly jsou ve střední Asii. Odráží touhu ztraceného buddhistického království na Hedvábnou stezku, která jednou bude obnovena.

Jaké mýty a legendy Tě ovlivnili? Co si myslíš o Yettim?

V první řadě Šangri-La, Shang Shung a Šambala, ale také tradice Bayul, Zapomenuté údolí, kde buddhisté věří, že jsou ukryty duchovní poklady, nauka a moudrost. Byly zde zanechány mistry jako Padmasambhava, aby byly nalezeny, až nastane správný čas. Legenda o Yettim je spojena se vzpomínkou na primáty, kteří žili v Himálaji. Na východě byly nalezeny pozůstatky kostí zvláštních primátů, žijí tam bílé opice. Medvěd je příliš všední, aby se stal zdrojem takových legend. V buddhistickém textu najdeme dvě zmínky o Yetti neboli Miteh, jak ho nazývají Tibeťané. Jedna je uvedena v 100.000 písni Milarepy a druhá v lékařském textu z Mongolska. V ilustraci se jedná o primáta, jak zmiňují Tibeťané „Miteh“.

Mohl bys představit Tvé nejzajímavější expedice?

Jen dvě expedice mě přinutily překročit vlastní hranice. Dobrodružství je pro mě, když se ze známého prostředí dostanu do neznámého a to nejen osobně ale i objektivně. První byla do pouště Gobi, kterou se nikdo předtím nepokoušel přejít sám bez podpory. Musel jsem každý nový krok učinit sám. Druhá expedice byla má první raftingová cesta kaňonem Sutlei, himálajský „Grand Canyon“. Absolvoval jsem tucet dalších zajímavých cest. Extrémní je překročení Sahary z Čadu přes Tibesti až po Středozemního moře. V roce 1993 jsem měl v týmu dva nejlepší horolezce. Brita Jerryho Moffatta a Rakouského Heinze Zaka. První společné výstupy byly na Tibesti a Ennedi. Ale to nebyla neznámá místa, díky expedicím, které proběhly před námi.

Jaká byla Tvá nejdelší samota na cestě?

Sám jsem byl v divočině jen na poušti a nejdelší cesta trvala 15 dní. Samozřejmě jsem často cestoval sám po světě, ale to nebylo nic významného.

Jaké extrémní situace jsi zažil v horách, a jaký byl nevyšší vrchol, který jsi zdolal?

Ztratil jsem sáně, které jsem táhnul na Mc Kinley. Přišel jsem o veškeré vybavení, stan, spací pytel, kamna atd. Výsledkem byly omrzliny na obou končetinách. Nevyšší vrchol byl Cho Oyu, 6. nevyšší hora na světě.

Jak se tvé tělo srovnává s vyšší nadmořskou výškou?

Funguje dobře ve vysoké nadmořské výšce, můžu se pohybovat rychle. Nemám ambice lézt znovu do „mrtvé zóny“. Nerad opakuji stejné zkušenosti. Vím, jak se cítím ve vysokých výškách.

Věříš v reinkarnaci, život po životě?

Reinkarnace je fakt pro můj život. Více se zajímám o Buddhovo učení a méně o další vývoj. Svaté hory a řeky byly vytvořeny v tibetském tantrickém buddhismu a nemají nic společného s Buddhovým učením, které je sepsané v textu Pali. Sutra a tantry jsou naspány mnichy, stovky let po Buddhově nirváně, i přesto se vydávají za Buddhovo esoterické učení.

Jak vidíš budoucnost Tibetu?

Je jasné, že čínští političtí vůdci „najdou“ a představí nového dalajlamu jako Panchen Lamu. Dítě se s pravděpodobně ztratí s celou rodinou. Budou zadrženi až do doby, než budou politikové přesvědčeni o tom, že je pod kontrolou a může být spatřen tibetskou veřejností. Mluvčí politické strany již oznámil, že další dalajlama bude nalezen v Číně. Čínští vůdci musejí mít výborného „věštce“. Je jasné, že dalajlama bude znovuzrozen z jeho bytí, jako Bodhisatva slitování. Musí se vrátit na svět, aby pomohl ostatním na cestě k osvícení. Byla to jeho volba, když se dostal tak duchovně vysoko, že si mohl sám zvolit podmínky reinkarnace, kde a jak bude znovuzrozen. Nesmí být ale znovuzrozen jako dalajlama. Dalajlama je apolitický titul, vytvořený Mongoly, udělen těm, kteří měli moc vládnout v Tibetu. Politická funkce dalajlamy může být ukončena jím samotným. On už sestoupil. 14. dalajlama bude posledním. Manévrem by mohl překřížit plány Číňanům. Ale ať se stane cokoliv, už nikdy nebude dalajlama, jako byl on. Narozen ve starém Tibetu, který seděl s Mao Tse Tungem u stejného stolu. Který opustil Tibet jako uprchlík, obdržel Nobelovu cenu a byl jedním z nejvlivnějších morálních autorit na světě.

 

 

Submit to FacebookSubmit to Twitter
  • Default
  • Title
  • Date
  • Random
load more hold SHIFT key to load all load all

cestovatelske stredy  tajemna indonesie   ban-pata-promitani  ban-pata-livingstone

 

reklama17

brno


231105