ZAJÍMAVOSTI Z HIMÁLAJE     हिमालय


Ať už jste turista, co rád chodí po kopcích, cestovatel putující mnohotvárnou krajinou nebo zvídavý středoevropan zajímající se o cizí kraje, určitě budete mít v srdci přání někdy aspoň koutkem oka spatřit velehorské asijské pohoří - Himálaje. Na jeho délce téměř dva a půl tisíce kilometrů se nachází deset vrcholů přesahujících magickou výšku osm tisíc metrů nad mořem, nepočítaně jezer, tisíce hlubokých údolí, vrcholků pojmenovaných i nepojmenovaných, plání travnatých i kamenných a divokých řek. Izolace jednotlivých společenství dala v tomto obrovském regionu vzniknout různým kulturám a zvykům. Mix tohoto všeho je zaručeným receptem pro nezapomenutelný životní zážitek. Neexistuje na světě pohoří vyvolávající v lidech tolik touhy, snů, představ, emocí a nadšení. Ano, to je Himálaj, nejvyšší, největší a „horskou historií“ nejvíce opředené pohoří na světě.
Historie horolezectví je v Himálaji krátká, turismus se zde zrodil pozdě. V minulosti putovali Himálajem jen nomádi, až druhá polovina dvacátého století otevírá novou epochu. Panenskou bělobou map pronikají první dobrodruzi, hledají cesty v divokých končinách a šťastnější je nacházejí. Propuká zlatá objevitelská éra horolezců, kteří museli dosud jen čekat za branami hor a najednou je všechno jinak – začíná velké „Himálajské dobrodružství“.
Himálaj spěchá pomalu! Po příletu a prvotní fyzické aklimatizaci je třeba i „aklimatizace“ duševní. Jsme jiní, naše „civilizační rozmazlenost“ potřebuje všechno hned a přesně. Než si zvykneme na odlišné tempo, pociťujeme frustraci a zklamání. Pohoda a věčný klid domácích až rozčiluje. Neprobíhá-li vše podle našich představ, vrtá v nás červ pochybností. Náš drahocenný čas letí, neplní se očekávání! Jsme štvanci podřízení hodinkám a itineráři…..
Název Himálaje pochází ze sanskrtských slov hima (sníh) a álaja (obydlí) - tedy Domov sněhu.
Himálaje jsou složeny ze tří hlavních pásem, která se stupňovitě zvedají od jihu na sever: Šiválik (900 – 1 200 m), Malý Himálaj (3 000 – 4 000 m) a nakonec Velký Himálaj (6 000 – 8 850 m).
Pestrá příroda šplhá od tropického pralesa k ledovcům krajinou starobylých kultur, zajímavých lidí i fantastických svatyň. Flóra a fauna se liší podle podnebí, dešťů, výšky a půdy. Podnebí se mění od tropického na úpatí hor až po věčný sníh a led v nejvyšších polohách. Množství každoročních srážek se zvyšuje podél pohoří od západu na východ. Díky různorodosti podnebí, výšky, množství dešťů a druhů půdy žije v Himálajích mnoho různých rostlin a živočichů.
Po rozpadu prvohorního kontinentu Pangea na několik litosférických desek vznikly dva kontinenty - Laurasie a Gondwana, jež se dále rozpadaly. Indická tektonická deska se oddělila od Africké a postupovala na sever, kde se asi před 50 milióny let dostala do kolize s Euroasijskou. Ta se vlivem zasouvání vyzdvihovala vzhůru a tím se začal utvářet horský masiv Himálají. Proces trval milióny let a stále ještě trvá rychlostí okolo 5 cm ročně.
To, že kdysi bylo i na území Himálají moře, lze dobře dokázat, protože se zde dodnes vyskytuje velké množství zkamenělých mořských živočichů - amonitů. A to i přes to, že nejbližší moře je v Bengálském zálivu.

V Himálajích vznikají tři z hlavních světových říčních systémů a podle odhadu žije v povodí himálajských řek 900 miliónů lidí.
•    Indus – řeky na západě Himálají tvoří povodí řeky Indus, která je z nich největší a vzniká v Tibetu soutokem zdrojnic Sengge a Gar. Teče na jihozápad přes Pákistán a vlévá se do Arabského moře.
•    Ganga - Brahmaputra – do tohoto povodí patří většina himálajských řek. Jeho hlavními řekami jsou Ganga, Brahmaputra a Jamuna. Brahmaputra začíná v západním Tibetu jako řeka Jarlung Cangpo, protéká Tibetem na východ a dále na západ Ásámskými pláněmi.
•    Jang-c’-ťiang – Řeky Jang-c’-ťiang, Mekong, Salwin a Žlutá řeka pramení v Tibetské náhorní plošině.

BHÚTÁN
Země hřmícího draka si dodnes uchovala pověst tajemného buddhistického království chráněného himálajskými velikány i svéráznou politikou svých panovníků, jimž se tak daří uchovat starodávné zvyky a tradice. I přes to, že způsob života mnoha Bhútánců se příliš neliší od toho, jak žili před staletími, země samotná zažívá nyní nebývalý pokrok.
Bhútánci byli kdysi přesvědčeni, že hrom je hlasem řvoucího draka. Svoji zemi dodnes nazývají Druk Yul, tedy „Země hřmícího draka“ a tento symbol nechybí ani na bhútánské vlajce. Nejpočetnějším etnikem jsou Drukpové, Draci - jak se sami hrdě nazývají.
Mongar - vstupní brána do východního Bhútánu, v němž jsou města postavena na příkrých úbočích hor. Právě z Mongaru vychází nádherná cesta přes Himaláje. Míří do města Ura a spojuje západní Bhútán s východním. Obě části země jsou velmi rozdílné. Východní nářečí je tak odlišné od západního, že obě skupiny hledají jen těžce společnou řeč. Cesta z Mongaru do Ura, která trvá i sedm hodin autem, skýtá krásné výhledy a za jasného počasí je vidět na kilometry daleko, až k pomerančovým hájům v teplých oblastech Bhútánu.  
Jen malému počtu turistů se podařilo navštívit mystické pohoří, spojující Bhútán s Tibetem. Legendární „Snowman“ je údajně nejtěžší trek světa. Kombinace vzdáleností, nadmořské výšky, divokosti, odlehlosti, drsného počasí a obtížných horských sedel dává dohromady mimořádně náročné podmínky. Trek prochází údolími lemovanými vrcholy s výškou přes 7 000 metrů. Překračuje devět průsmyků s výškou přes 4 500 metrů. Vede skrze budhistické vesničky, nedotčené turistickým ruchem a proplétá se rododendronovými a piniovými lesy. Nejvyšší místo: 5 320 metrů.
Gangkhar Puensum je s 7 570 metry čtyřicátou nejvyšší horou světa a nejvyšším bhútánským vrcholem. V místním jazyce jméno znamená „Hora třech sourozenců". Hora leží na hranici mezi Bhútánem a Tibetem. Vrchol zatím nebyl pokořen. O výstup na vrchol se sice pokusily čtyři expedice, ale další snažení v roce 1994 znemožnil zákaz bhútánských představitelů pokoušet se vystoupit na hory nad 6 000 metrů. Důvodem bylo respektování víry v bohy spojené s vrcholy velehor a ekologie. Bhútán nechce jít stejnou cestou jako Nepál.

NEPÁL
Dva roky po otevření závory izolace (1953) Edmund Hillary a Tenzing Norgay dobývají nejvyšší vrchol světa. Horolezci objevili Nepál pro svět, za nimi nacházejí zaslíbenou zemi turisté. První organizovaná skupina vystupuje na letišti Káthmándú v roce 1956. Provoněné kouzlo omamných vůní ucítí milovníci marihuany a hašiše, z Freak Street se stává centrum hippies. Prokouření cestovatelé celého světa našli novou zadýmenou Mekku. Pozvolna odhalované treky lákají narůstající počet horalů, stezky zapomenutých hor poznávají cizí tváře. Království hinduismu se otevírá světu. Dnes navštíví Nepál půl milionu nadšenců za rok. Přepracovaní podnikatelé utíkají ze stereotypu k protipólu syrové přírody. V Čitvanu nalézají nosorožce, slony a tygry, v královských městech živou historii, v horách nová dobrodružství. Hltají jiné zážitky i slastný pocit volnosti.
Nepál patří k nejchudším zemím světa, přestože na jeho území je nejvyšší hora světa, na kterou chodí nejdražší expedice, pro které nosí nůše s provazem přes čelo ti nejchudší nosiči jen v sandálech. Je to země kontrastů, úrodných nížin i ledovcových stěn, zelených džunglí i pustých náhorních planin, mohutných ledovcových splazů i pražícího slunce.
Vlajka Nepálu – tvarem naprosto výjimečná, se skládá ze dvou nestejně vysokých červených, modře lemovaných pravoúhlých trojúhelníků položených nad sebou. V horním trojúhelníku se nachází stylizovaná bílá silueta měsíce, v dolním pak slunce. Jedná se o symboly buddhismu i věčného koloběhu času. Zubatý tvar vlajky zároveň symbolizuje i Himálaje, ve kterých Nepál leží.
Lukla – vysokohorská vesnička s nejdobrodružnějším letištěm na světě ve výšce 2 800 m.n.m. Strašidelně krátká vzhůru stoupající přistávací dráha je situována přímo v polovině hory. Úzký šedý asfaltový proužek „runwaye“ vypadá z výšky jako drobná nitka a cestující v malém letadélku jen tiše koukají pilotovi přes rameno, zda se trefí na přistání.
Mt. Everest – nejvyšší hora světa, pomalu roste, možná i díky zpřesňujícím měřením z původních 8 848 m.n.m. na 8 850 m.n.m. První pokus o výstup se konal již v roce 1922, první pokořitelé byli E. Hillary a T. Norgay v roce 1953. První ženou byla Japonka J.Tabei  v 1975, prvním člověkem na vrcholu bez použití kyslíku byl R. Meissner v roce 1987. Nejstaršímu pokořiteli je 64, nejmladšímu 16 let. Celkový počet úspěšných horolezců přesahuje 1 400 osob. Své si ale vybírá i krutá daň smrti, statisticky každý třetí horolezec z deseti zde zahyne.
Jozef Psotka byl československý sportovec a horolezec. V roce 1984 se ve své době jednalo o nejstaršího člověka (50 let), který kdy dosáhl vrcholu Mt. Everestu bez použití kyslíkového přístroje. Bohužel při zpáteční cestě se od svých horolezeckých společníků oddělil a po více než 1 000 metrovém pádu do Západního kotle zahynul.
Atmosférický tlak dosahuje na vrcholu Mt. Everestu 30% hodnoty naměřené v úrovni moře. Horolezci tak dostávají pouze 30% molekul kyslíku oproti normálu.
Šerpové – nejznámější nepálské etnikum, přišli z východního Tibetu. Jejich osídlení sahají až do výšek 4 700 m.n.m. Jsou geneticky přizpůsobeni vysokým nadmořským výškám, mají větší objem plic a větší počet červených krvinek. Jsou to úspěšní organizátoři trekkingových a horolezeckých výprav, chytří obchodníci a majitelé horských lodží (ubytoven). První šerpský pokořitel Mt. Everestu získal pro svoji zemi nehynoucí slávu a výpravy do Himálají začaly od té doby nabírat na intenzitě.
Yetti – srstí porostlý humanoid obývající sněžné výšiny je od nepaměti součástí nepálských zkazek. Sněžný muž zanechává stopy ve sněhu a mnoho nepálských klášterů uchovává údajné yettiho skalpy či kosti. Možná naštěstí pro nás nejsou mniši ochotni tyto artefakty vydat a podrobit podrobnému zkoumání. Třeba by se tak potvrdilo, že pozůstatky s určitostí patří běžným himálajským zvířatům, ale byli bychom tak ochuzeni o mámivý sen existence neznámého tvora…

DESET důvodů proč navštívit právě HIMÁLAJE
•    Pohoří osmitisícovek. Zde se psaly ty nejslavnější horolezecké výstupy.
•    V Nepálu žijí odvážní Šerpové, jedinečné etnikum, bez kterých se žádná expedice neobejde.
•    Pochod v Himálaji po horských stezkách - možnost relaxace a myšlenkového odpočinku. Pravá rozhodnutí přijdou právě zde.
•    Jedinečné zážitky z účasti na buddhistických bohoslužbách.
•    Nepál - izolované buddhistické kláštery i pestrost hinduistických chrámů.
•    Noclehy v rodinných hotýlcích, kde majitelka sama připravuje jídlo z vlastní sklizně.
•    Možnost poznat místní zvyky a na vlastní oči spatřit himálajský styl života – zemědělství, kuchyně, příroda, hory, nomádství i expedice.
•    Získání fyzické kondice a vytrvalosti během putování.
•    Severní Indie, horský Ladák, kterému se někdy přezdívá „Malý Tibet“.
•    Možnost vyzkoušet i jízdu na koních nebo rafting na řekách.                                                                                                             

text: Ludmila Puldová

Submit to FacebookSubmit to Twitter

cestovatelske stredy  tajemna indonesie   ban-pata-promitani  ban-pata-livingstone

 

reklama17

brno


231105